|
|
Využití krmiv se sníženým zatížením vodního prostředí fosforem v chovu kapra obecného (Cyprinus carpio L.)
Zugárková, Iveta
Přikrmování rostlinnými krmivy v chovu ryb je jedním z důvodů zvýšení zatížení vodního prostředí fosforem a následné eutrofizace vod. Fosfor obsažený v rostlinných komponentech je obsažen ve formě kyseliny fytové, která je pro kaprovité ryby špatně stravitelná. Cílem této práce bylo sledování vlivu krmiv s nízkým obsahem fytátového fosforu nebo přídavku enzymu pro zvýšení využitelnosti fosforu na produkční parametry a exteriér ryb. V prvním krmném testu byly pro kontrolní skupiny použity odrůdy pšenice Vánek a ječmene Bojos. Pro experimentální diety byly použity lpa obiloviny mutantní linie pšenice JS-12/IDO 563 a ječmene M955. Krmný test probíhal 64 dní ve dvou opakováních. Při statistickém zhodnocení nedošlo v produkčních parametrech k žádným průkazným změnám. U lpa ječmene došlo k mírnému snížení Fc (F=3,02, d.f.=3, P=0,043),. U druhého krmného testu byla pro kontrolní skupinu použita krmná směs KP1. Do experimentálních diet byla použita enzymatický fytáza Phyzyme XP 10.000 TPT do skupin F500, F1000 a F500C3, F1000C3 s přídavkem kyseliny citronové. Test probíhal 72 dní ve dvou opakováních. Došlo k významnému statistickému rozdílu v produkčních parametrech. Ve skupinách F500C3 a F1000C3 došlo ke snížení FCR (F=24,09, d.f.=4. P=0,002). Naproti tomu došlo k navýšení SGR u těchto skupin (F=17,93, d.f.=4, P=0,004). U skupin F500C3 a F1000C3 došlo také ke zvýšení celkové délky (F=3,7, d.f.=4, P=0,008) a délky těla (F=17,93, d.f.=4, P=0,004). Podle výsledků lze usuzovat, že lpa obiloviny nemají vliv na chované ryby. Použití fytázy a kyseliny citronové má pozitivní vliv na produkční parametry bez negativního ovlivnění ostatních vyhodnocených parametrů.
|
|
|
Využitelnost fosforu u drůbeže =: Utilization of phosphorus in poultry /
Musilová, Anna
Cílem disertační práce bylo zjistit vliv exogenní fytázy na retenci a ileální stravitelnost fosforu a vápníku z krmné směsi při eliminaci použití anorganického zdroje fosforu a na kvalitu vaječné skořápky u slepic finálních hybridů nosného typu. V rámci řešení výzkumu byla práce rozdělena na dva experimenty. V první části se hodnotil vliv fytázy v hladině 150, 200, 250 a 300 FTU/kg na retenci fosforu a vápníku bez použití anorganických zdrojů fosforu a na hmotnost vajec, pevnost skořápky, hmotnost skořápky, tloušťka skořápky a podíl skořápky z hmotnosti vejce. Retence fosforu byla průkazně pozitivně ovlivněna přídavkem exogenního enzymu fytázy do krmiva v uvedených koncentracích. Exogenní fytáza neměla jednoznačný vliv na retenci vápníku. Kvalita vaječné skořápky, pevnost a tloušťka, byla průkazně pozitivně ovlivněna přídavkem exogenního enzymu fytázy do krmné směsi až při hladině 300 FTU/kg směsi. V druhé části byl sledován vliv exogenní fytázy s aktivitou 300 FTU/kg na ileální stravitelnost fosforu a vápníku z krmných směsí při použití anorganických zdrojů fosforu v suboptimálních dávkách (1,58 a 2,03 g/kg nefytátového fosforu, tj. 2,6 a 3,0 g/kg využitelného fosforu) a při použití různých hladin vápníku. Fytáza v množství 300 FTU/kg neměla průkazný vliv na ileální stravitelnost fosforu ani vápníku. Byla zjištěna vyšší ileální stravitelnost fosforu při nižším obsahu nefytátového fosforu v krmných směsích.
|
|
|
Možnosti využití aditivních látek ve výživě hospodářských zvířat
KRICNEROVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá možnostmi využití aditivních látek ve výživě hospodářských zvířat, jejich rozdělením a charakteristikou. Práce se zaměřuje především na charakteristiku vybrané skupiny zootechnických doplňkových látek. V této skupině látek jsou představeny jednotlivé konkrétní látky přidávané do krmiv a je zde popsáno jejich působení a využití u vybraných jednotlivých druhů hospodářských zvířat.
|
|
|
Možnosti využití doplňkových látek ve výživě zvířat
ŠIMKOVÁ, Romana
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi využití doplňkových látek ve výživě hospodářských zvířat. Práce je zaměřena na otázku vlivu krmných aditiv na živočišnou produkci, bezpečnost aditivních látek a pravidla jejich zařazování do krmných dávek. Jsou zde charakterizovány skupiny doplňkových látek a popsány konkrétní možnosti využití pro jednotlivé druhy a věkové kategorie zvířat.
|
|
|
Retence fosforu krmiva v chovu ryb
Malý, Ondřej
Cílem této studie bylo sledování stravitelnosti fosforu krmiva u kapra obecného (Cyprinus carpio). Stravitelnost fosforu v krmivu byla podpořena přídavkem fytázy. Sledování fosforu v chovech ryb je důležitým faktorem z hlediska zatížení životního prostředí a snížení nákladů na výrobu krmiv. Pro sledování bylo vytvořeno šest skupin kapra po dvaceti kusech a tři skupiny krmiv, kontrolní, F500 a F1000, kterým bylo základem granulované krmivo KP1. Jako fytáza byla použita fytáza OptiPhos5000 CT. Stravitelnost byla sledována pomocí indikátorové metody, kdy indikátorem byla vláknina. Po ukončení 12ti denního krmného testu byly odebírané vzorky výkalů analyzovány na obsah vlákniny a fosforu. V případě kontrolní skupiny bez přídavku fytázy byla zjištěna stravitelnost 64,1 % a 63,7 %. U skupiny F500 byla stravitelnost 63,1 % a 62 %. U skupiny F1000 s nejvyšším množstvím fytázy byla stravitelnost pouze 59 % a 65,3 %. Podle zjištěných výsledků stravitelnosti můžeme usuzovat, že přídavek tohoto druhu fytázy zvolenou metodou neovlivnil stravitelnost fosforu z používaného krmiva.
|
|
|
Využití transgenních linií ječmene SCLW-GP-PHYA ve šlechtění
Hanáková, Marie
F1 generace, získaná hybridizací transgenních linií sladovnického ječmene SCLW-GP-PHYA s krmnými odrůdami ječmene Azit, Heris a Tocada, byla vytvořena za účelem přenosu transgenu phyA, exprimujícího mikrobiální fytázu. U 107 hybridů F1 generace, kde byla použita krmná odrůda Azit jako samčí rostlina, byl ověřen hybridní původ pomocí SSR EBmac0603. U 27 jedinců byl potvrzen hybridní původ a ve 23 případech byla pomocí PCR zjištěna přítomnost transgenu phyA. Na základě měření aktivity fytázy v obilkách F1 generace, která byla nižší ve srovnání se samčími transgenními liniemi, ale vyšší než u samčí krmné odrůdy Azit. U F2 generace bylo pozorováno fenotypové štěpení ve velikosti rostlin, délce klasu a velikosti zrna. Pozitivní rostliny, které obsahovaly transgen phyA byly použity pro stabilizaci genu a získání homozygotních jedinců metodou androgeneze. Bylo kultivováno 4834 prašníků, z kterých regenerovalo 54 zelených rostlin a 148 albikátních rostlin. Transgen phyA byl pomocí PCR zjištěn u 33 zelených (61,6 %) a 2 albikátních rostlin (1,4 %). Metodou průtokové cytometrie byl hodnocen stupeň ploidie u 54 regenerantů, z kterých bylo 42 dihaploidních (77,7 %), 6 haploidních (11,1 %), 4 tetraploidní (7,4 %) a 2 triploidní (3,7 %). Dále byla provedena reciproká hybridizace, kdy krmné odrůdy byly použity jako samičí rostliny a transgenní linie ječmene SCLW GP-PHYA jako samčí rostliny. Bylo získáno 10 hybridních rostlin F1 generace, u 8 z nich byla pomocí PCR prokázána přítomnost transgenu phyA.
|
|
|
Vliv exogenní fytázy na stravitelnost fytátového fosforu u slepic
Lundová, Zuzana
Úkolem mé diplomové práce bylo zjistit jaký vliv má exogenní fytáza na stravitelnost fytátového fosforu u slepic. V práci je popsán význam fosforu, jeho trávení a vstřebávání, zdroje fosforu, jaká je potřeba fosforu a co ji ovlivňuje, dělení fosforu a jeho stravitelnost a na závěr je popsána fytáza. Z důvodu horšího využití fosforu z rostlinných krmiv u drůbeže se přidává fytáza. Její doplněk značně zvyšuje využití fosforu. Při jeho nedostatku či nadbytku mohou vznikat různá onemocnění ale také to ovlivní i jiné minerály v těle. Z tohoto důvodu jsou zpracované normy potřeby živin pro drůbež. Funkce fosforu úzce souvisí s vápníkem, proto je důležité mít jejich vzájemný poměr v krmivu vybalancovaný. Účinky doplněné fytázy na využití, ukládání a vylučování fosforu byly sledovány pomocí sběru a rozboru trusu a sběru a posuzování kvality vajec. V trusu bylo sledováno kolik fosforu bylo nevyužito, a u vajec se sledovala kvalita skořápky, která také ovlivňuje ekonomiku produkce vajec.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.